Ocet je stálou součástí kuchyně i domácí rutiny. Kromě dochucování salátů a různých pokrmů se hojně používá také k úklidu domácnosti.
Je přírodní, cenově dostupný a snadno k sehnání, proto je často vnímán jako praktická alternativa k tradičním chemickým přípravkům.
Může však nahradit běžné dezinfekční prostředky? Podle odborníků je odpověď složitější, než by se mohlo zdát.
+ Terapie dotykem: výhody masáže pro osoby s Parkinsonovou chorobou
+ Co je frontotemporální demence (FTD)?
Je ocet skutečně dezinfekční prostředek?
Podle specialisty na infekční onemocnění Alana Taegeho, MD, z Cleveland Clinic má ocet skutečně dezinfekční účinky. Obsahuje totiž kyselinu octovou, látku schopnou ničit některé bakterie a viry. Odborník však zdůrazňuje, že mnoho komerčních dezinfekčních prostředků je účinnějších.
Vědecké studie naznačují, že ocet může mít antimikrobiální účinky, zejména při přípravě potravin. Výzkum ukazuje, že roztoky kyseliny octové mohou snížit přítomnost bakterií, jako je Salmonella, pokud jsou aplikovány alespoň po dobu 15 minut.
Další studie prokázala, že ocet s koncentrací 6 % vykazoval antimikrobiální aktivitu proti bakteriím Staphylococcus aureus a Escherichia coli, i když byl méně účinný než běžné dezinfekční prostředky. V tomto případě bylo nutné minimálně 30 minut kontaktu, aby byly zaznamenány významné výsledky.
Další výzkumy zjistily, že 6% kyselina octová dokázala po 30 minutách kontaktu zničit bakterii Mycobacterium tuberculosis. Článek publikovaný v roce 2010 také naznačil, že 10% sladový ocet může mít účinek proti viru influenza.
Navzdory těmto slibným výsledkům odborníci upozorňují, že je zapotřebí dalšího výzkumu k určení, které druhy octa a jaké koncentrace jsou skutečně účinné proti široké škále mikroorganismů.
Co říkají zdravotnické úřady?
Je důležité poznamenat, že ocet není uveden na seznamu certifikovaných dezinfekčních prostředků Agentury pro ochranu životního prostředí Spojených států (EPA). Proto není doporučován jako oficiální náhrada pro dezinfekci kritických povrchů, čištění ran nebo léčbu infekcí.
V domácím prostředí může být jeho použití považováno za doplňkové, zejména při omývání potravin, nenahrazuje však produkty speciálně vyvinuté k likvidaci mikroorganismů na površích.
Který typ octa je nejúčinnější?
Podle odborníků je pro dezinfekční účely nejvhodnější bílý ocet. Jeho koncentrace kyseliny octové se obvykle pohybuje mezi 4 % a 7 %, což jej činí o něco kyselejším než varianty, jako je jablečný nebo vinný ocet, které mají obvykle koncentraci mezi 5 % a 6 %.
To však neznamená, že ostatní druhy jsou zcela neúčinné, jejich účinek však může být slabší v závislosti na koncentraci.
Pokud je potřeba připravit domácí roztok, National Sanitation Foundation (NSF) doporučuje ředění v poměru 1:1 (ocet a voda). Roztok lze použít na povrchy jako sklo, okna, stěny, skříňky, podlahy, dřezy, varné desky a kávovary.
Ocet by se však neměl používat na přírodní kámen, voskované dřevo, litinu ani hliník.
Také se nedoporučuje na povrchy s vysokým rizikem kontaminace potravin, jako jsou prkénka na krájení nebo police v lednici. V těchto případech NSF doporučuje použití roztoku bělidla.
Další důležité upozornění: nikdy nemíchejte ocet s bělidlem ani s peroxidem vodíku, protože kombinace může uvolňovat toxické výpary.
Které dezinfekční prostředky jsou více doporučovány?
Podle studií a doporučení Centers for Disease Control and Prevention (CDC) jsou zředěné roztoky bělidla a produkty obsahující alespoň 70 % alkoholu účinné proti různým virům a bakteriím.
Komerční dezinfekční prostředky speciálně vyvinuté k eliminaci mikroorganismů zůstávají nejbezpečnější a nejspolehlivější volbou pro dezinfekci domácích povrchů.
Shrnuto: přestože ocet vykazuje určitou antimikrobiální aktivitu, neměl by být považován za plnohodnotnou náhradu tradičních dezinfekčních prostředků, zejména v situacích vyžadujících vysokou úroveň hygienické kontroly.
Foto: Pexels
